Skvělé výsledky, spolehlivá pověst, kariéra, na kterou jste hrdá – a přitom permanentní pocit, že se každý den snažíte nespadnout. Obojí může platit současně.
📅 27. 8. 2026 | ⏱️ Čtení: 10 minut
Veronika vedla úspěšný tým, měla pověst spolehlivé a pečlivé manažerky, a nikdo by ji nepodezíral z toho, že doma pláče vyčerpáním z toho, kolik energie ji stojí věci, které jejím kolegům jdou samy. Když se přítelkyni svěřila s podezřením na ADHD, dostala odpověď: „Ty? Vždyť máš všechno tak skvěle zvládnuté." Přesně tahle věta je jádrem problému, kterému se říká „high-functioning" ADHD.
Tento článek vysvětluje, co tenhle neoficiální, ale často používaný pojem znamená, co o něm říká dostupný výzkum, a proč vysoký výkon navenek nic nevypovídá o tom, kolik to člověka uvnitř stojí.
„High-functioning ADHD" není oficiální diagnóza – v DSM-5 ani MKN-11 takový podtyp neexistuje. Jde o neformální označení pro lidi, kteří plně splňují diagnostická kritéria ADHD, ale díky kompenzačním strategiím, inteligenci nebo podpůrnému prostředí dokážou navenek fungovat na vysoké úrovni – udržet si kariéru, vztahy, dobrou pověst.
Editorial publikovaný v prestižním Journal of Child Psychology and Psychiatry popisuje, jak se výzkum ADHD postupně posouvá od čistě deficitně orientovaného pohledu směrem ke konceptu zaměřenému na zdroje, které člověk dokáže využít k fungování na vysoké úrovni navzdory zhoršením v pozornosti, motorické kontrole, kognici a emoční regulaci.[1] Autor zdůrazňuje, že přechod od rizika k odolnosti umožňuje lidem s ADHD přizpůsobit se svým obtížím a najít prostředí, kde jejich specifické rysy fungují jako výhoda, ne jako překážka.
Kvalitativní výzkum zaměřený na úspěšné dospělé s ADHD potvrzuje, že projevy ADHD neexistují binárně jako „normální" versus „porucha" – jde spíš o spektrum, na kterém některé rysy mohou být adaptivní, ne jen omezující, a někteří lidé disponují vlastnostmi nebo silnými stránkami, které jejich obtíže do určité míry kompenzují.[2] Mezi tyto silné stránky bývají řazeny kreativita, hyperfokus, vysoká míra přívětivosti nebo otevřenost novým zkušenostem.
Důležité je ale nezaměňovat „schopnost kompenzovat" s „nepřítomností obtíží". Studie zaměřená na profesně úspěšné dospělé s ADHD zjistila, že tito lidé často pochybují o vlastní profesní hodnotě a váhají iniciovat rozhovory o přijetí náročnějších úkolů – navzdory viditelnému úspěchu přetrvává vnitřní nejistota, kterou okolí nevidí.
„High-functioning" ADHD bývá zvlášť relevantní pro ženy a dívky s ADHD, které častěji vykazují nepozorné nebo internalizované symptomy a zároveň mají silnější tendenci k maskování. Kombinace inteligence, kompenzačních strategií a společenského tlaku na výkon vede k tomu, že řada žen dosahuje akademických i profesních úspěchů, přestože interně bojují se stejnou mírou obtíží jako lidé s méně „skrytým" ADHD.
Rozsáhlý přehled zaměřený na dospělé ženy s ADHD potvrzuje tento vzorec: female ADHD se typicky projevuje vyšší mírou nepozornosti, emoční dysregulace a komorbidních stavů, přičemž diagnostické obtíže vznikají kombinací genderové zaujatosti v diagnostických kritériích a absence viditelné hyperaktivity – to vše vede k systematicky opožděné nebo chybné diagnóze.[3]
Nedávná iniciativa evropské sítě Eunethydis, která založila specializovanou pracovní skupinu pro výzkum ADHD u žen, formulovala výzkumné priority přímo na základě potřeb hlášených samotnými ženami s ADHD – což naznačuje, že akademický svět tento gap v poznání teprve začíná systematicky řešit.[4]
Udržení vysokého výkonu navzdory ADHD obvykle nefunguje samo od sebe – stojí za ním propracované, často vyčerpávající kompenzační systémy: přehnaná příprava, perfekcionismus, neustálé sebemonitorování, práce přesčas na věcech, které by jiným zabraly zlomek času. Zvenčí to vypadá jako kompetence. Zevnitř jde o neustálý běh na hraně, kde jedno vychýlení – nemoc, přetížení, životní změna – dokáže celý pečlivě vybudovaný systém zhroutit.
Tahle skrytá cena je jeden z důvodů, proč lidé s „high-functioning" ADHD tak často dostávají diagnózu až po vyhoření – ne proto, že by se jejich ADHD najednou zhoršilo, ale protože systém, který ho roky maskoval, přestal stačit.
Veronika si nakonec nechala udělat psychiatrické vyšetření – ne kvůli výkonu v práci, ale kvůli tomu, že doma byla čím dál vyčerpanější a měla pocit, že žije dvojí život. Diagnóza ADHD ji nepřekvapila kvůli symptomům, ale kvůli tomu, jak přesně popisovala její vnitřní zkušenost, kterou dosud nikdo nepojmenoval. Nejtěžší částí procesu nebylo přijetí diagnózy, ale vysvětlování okolí, proč potřebuje podporu, když „přece všechno tak dobře zvládá".
Ne, nejde o formální diagnostickou kategorii v DSM-5 ani MKN-11. Je to neformální označení pro lidi, kteří plně splňují kritéria ADHD, ale díky kompenzačním strategiím dokážou navenek fungovat na vysoké úrovni.
Ano, vnější výkon nic nevypovídá o vnitřní zátěži. Udržení vysokého výkonu navzdory ADHD často vyžaduje propracované a vyčerpávající kompenzační strategie, které okolí nevidí – takže dobré výsledky a reálné utrpení mohou existovat současně.
Ženy s ADHD častěji vykazují nepozorné nebo internalizované symptomy a mají silnější tendenci k maskování. Kombinace inteligence, kompenzačních strategií a společenského tlaku na výkon vede k tomu, že řada žen dosahuje viditelných úspěchů navzdory vnitřním obtížím, což ztěžuje včasné rozpoznání ADHD.
Kompenzační systémy, na kterých je udržení výkonu postavené, jsou náročné a zranitelné – nemoc, přetížení nebo životní změna je dokážou zhroutit. Diagnóza pak často přichází až ve chvíli, kdy systém, který dosud ADHD maskoval, přestane stačit, ne kvůli tomu, že by se ADHD samo zhoršilo.
O konkrétních strategiích maskování, které stojí za udržením vysokého výkonu, čtěte Masking u žen. O vyčerpání, které z dlouhodobého přetěžování kompenzačních strategií vzniká, více v článku ADHD a syndrom vyhoření, a o roli perfekcionismu jako obranné strategie v článku Perfekcionismus v práci.
⚠️ Důležité upozornění: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje odbornou lékařskou nebo psychologickou konzultaci. Vždy se obraťte na kvalifikovaného zdravotnického odborníka ohledně diagnostiky a léčby ADHD.