ADHD a poruchy příjmu potravy u žen: souvislost a co říká léčba

Andrea léta bojovala s epizodami, kdy najednou ztratila kontrolu nad jídlem – ne z hladu, ale z potřeby uklidnit vnitřní neklid, který neuměla pojmenovat. Terapeutka na poruchy příjmu potravy jí pomohla zvládat jednotlivé epizody, ale teprve po diagnóze ADHD Andrea pochopila, proč se jí to dělo – a proč jí dosavadní léčba, zaměřená jen na jídlo, nikdy nedávala úplný smysl.

Souvislost mezi ADHD a poruchami příjmu potravy je podložená rozsáhlým výzkumem, i když zůstává v klinické praxi často přehlížená. Tento článek vysvětluje, co k tomuto tématu říká dostupná evidence, a co pomáhá, pokud obě obtíže souvisejí i u vás.

Co ukazuje výzkum o míře souvislosti

Rozsáhlý scoping review z roku 2025, který analyzoval 29 studií zahrnujících více než 25 000 účastníků (převážně žen), zjistil, že autismus a ADHD jsou u pacientů s bulimií nebo záchvatovitým přejídáním výrazně častější než v běžné populaci – třináct z prevalenčních studií tuto zvýšenou míru přímo potvrdilo.^[1]

Konkrétní čísla nabízí rozsáhlá klinická studie u 1 165 dospělých pacientů s poruchou příjmu potravy, kde téměř třetina (31,3 %) skórovala nad hranicí naznačující možné ADHD. Nejvyšší míra (35–37 %) byla zaznamenána u bulimie nervosa a u purgativního/přejídavého podtypu anorexie, zatímco u čistě restriktivní anorexie byla míra nižší (18 %).^[2] Studie zjistila, že přítomnost záchvatovitého přejídání, purgace, ztráty kontroly nad jídlem a nenízkého BMI souvisela s vyšší mírou naznačeného ADHD.

Přehledová práce shrnující literaturu k tématu dospělých s ADHD uvádí, že tito lidé mají až čtyřnásobně zvýšené riziko rozvoje záchvatovitého přejídání a bulimie nervosa ve srovnání s běžnou populací.^[3] Zajímavým zjištěním z jedné dvojčecí studie citované v tomto přehledu je, že 91 % sdílené variance mezi ADHD a záchvatovitým přejídáním lze přičíst společným genetickým faktorům – což naznačuje, že souvislost není náhodná, ale má hlubší biologický základ.

Proč spolu ADHD a poruchy příjmu potravy souvisí

Výzkum identifikuje jako klíčové sdílené mechanismy impulzivitu, dysfunkci v emoční regulaci a odlišně nastavené dráhy odměny v mozku.^[3] Tyto tři faktory jsou zároveň jádrem ADHD i běžnými rizikovými faktory pro poruchy příjmu potravy, zejména ty s prvkem ztráty kontroly, jako je záchvatovité přejídání a bulimie.

Ztráta kontroly nad jídlem může u ADHD fungovat jako krátkodobá strategie regulace emocí, nudy nebo stresu – podobný mechanismus jako u jiných impulzivních chování spojených s ADHD. Jídlo v tomto kontextu neslouží primárně jako výživa, ale jako rychlý, dostupný způsob, jak zvládnout přetížený nervový systém, podobně jako to u některých lidí dělá scrollování na telefonu nebo impulzivní nakupování.

Který typ poruchy příjmu potravy souvisí s ADHD nejvíc

Systematický přehled napříč životním obdobím potvrzuje, že komorbidní ADHD je častěji hlášeno u purgativního/přejídavého podtypu anorexie a u bulimie nervosa než u čistě restriktivní anorexie, přičemž celková prevalence ADHD u poruch příjmu potravy se v jednotlivých studiích pohybovala mezi 1,6 % a 18 %.^[4] Tento vzorec odpovídá tomu, že impulzivita a potíže s regulací chování hrají u přejídavých a purgativních forem větší roli než u čistě restriktivních vzorců.

Proč je téma u žen obzvlášť relevantní

Nedávná studie zaměřená konkrétně na dospělé ženy zdůrazňuje, že vztah mezi ADHD a poruchami příjmu potravy je u žen formován kombinací genderových sociálních faktorů, kolísání hladin ovariálních hormonů a metabolického zdraví.^[5] Autoři upozorňují na klinicky důležitý problém: lékaři často při vyšetření prioritizují nejnápadnější komorbidity, jako je úzkost, deprese nebo přírůstek hmotnosti, zatímco základní ADHD potíže s plánováním, inhibiční kontrolou a emoční regulací zůstávají neléčené.

To znamená, že „ztráta kontroly nad jídlem" může u žen s nediagnostikovaným ADHD fungovat jako jeden ze skrytých, downstream projevů chronického přetížení sebe-regulačních mechanismů – a bez odhalení ADHD zůstává skutečná příčina obtíží neléčená, i když se jídelní symptomy zdánlivě zlepší.

Co ukazuje výzkum o léčbě

Zajímavým zjištěním z klinické praxe je, že stimulační medikace používaná k léčbě ADHD prokazatelně funguje i jako účinná léčba záchvatovitého přejídání a je diskutována i jako možnost u bulimie nervosa.^[2] Kazuistika publikovaná v odborném časopise popisuje případ ženy s bulimií nervosa, u které předchozí léčba antidepresivy, antikonvulzivem a kognitivně behaviorální terapií nepřinesla dostatečné zlepšení – teprve přidání lisdexamfetaminu, léku běžně používaného na ADHD, vedlo k výraznému snížení frekvence záchvatovitých a purgativních epizod.^[6]

Tohle zjištění naznačuje, že u žen, kde se ADHD a porucha příjmu potravy vyskytují společně, může léčba zaměřená jen na jídelní symptomy zůstávat neúplná bez současného řešení základního ADHD – ale rozhodnutí o konkrétní léčbě je vysoce individuální a vždy patří odborníkovi.

Příběh: Andrea a vzorec, který nikdo neviděl

Andrea strávila roky v léčbě zaměřené výhradně na poruchu příjmu potravy – jídelní deníky, práce s tělesným obrazem, techniky zvládání záchvatů. Pomohlo jí to částečně, ale epizody se čas od času vracely, zejména v obdobích stresu nebo nudy. Teprve psychiatrické vyšetření odhalilo ADHD, které stálo za opakující se potřebou impulzivně regulovat emoce jídlem. Kombinace pokračující terapie zaměřené na jídlo spolu s léčbou ADHD jí konečně dala nástroje, které předtím chyběly.

Co má smysl udělat

1. Pokud máte poruchu příjmu potravy a máte i podezření na ADHD, zmiňte oboje. Léčba zaměřená jen na jednu stranu problému může zůstat neúplná.
2. Všímejte si spouštěčů epizod. Pokud ztráta kontroly nad jídlem souvisí spíš se stresem, nudou nebo přetížením než s hladem, stojí za to tuhle souvislost probrat s odborníkem.
3. Hledejte tým, který rozumí oběma oblastem. Spolupráce specialisty na poruchy příjmu potravy s psychiatrem se zkušeností s ADHD dává komplexnější obraz než léčba jen jedné strany.
4. Nečekejte, že vyřešení jedné oblasti automaticky vyřeší druhou. Pokud ADHD zůstává neléčené, riziko návratu k impulzivním vzorcům zvládání zůstává vyšší.

Časté otázky

Pro širší kontext emoční dysregulace, která je společným mechanismem obou obtíží, čtěte Emoční dysregulace jako symptom ADHD. O impulzivitě u ADHD více v článku Impulzivita u ADHD: formy, projevy, diagnostika, o obecném mechanismu souvislosti napříč věkem v článku ADHD a poruchy příjmu potravy: souvislost a co říká léčba, a o komorbiditách u ADHD obecně v článku Komorbidita u ADHD: proč je souběh poruch pravidlo, ne výjimka.

Zdroje

• Makin, L., Zesch, E., Meyer, A., Mondelli, V., Tchanturia, K. (2025). Autism, ADHD, and Their Traits in Adults With Bulimia Nervosa and Binge Eating Disorder: A Scoping Review. European Eating Disorders Review.
• Symptoms of Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) among adult eating disorder patients (2016), klinická studie u 1 165 pacientů, PMC.
• Risk for developing eating disorders in adults diagnosed with ADHD: An integrative literature review (2025), Research, Society and Development.
• Attention-deficit/hyperactivity disorder and eating disorders across the lifespan: A systematic review of the literature (2016), Neuroscience & Biobehavioral Reviews, ScienceDirect.
• ADHD and Binge Eating Symptoms in Adult Women: A Cross-Sectional Study with a Gender-Focused Theoretical Overview (2026), Women, MDPI.
• Jeremias, D., Santana, L., Braga, F. et al. (2024). Binge, Purge, and Wander: Navigating Bulimia and Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD). Cureus.